1. Co je to tepelný odpor? Tepelný odpor (R) je fyzikální veličina, která vyjadřuje tepelně-izolační vlastnosti materiálu. Je přímo závislá na tloušťce materiálu a λ. Při dosahování co nejvyšší
    hodnoty R je cílem, aby tloušťka materiálu byla co největší a hodnota λ co nejnižší. Tepelný odpor R vyjadřuje odpor 1m2 materiálu proti prostupu tepelné energie při rozdílu teplot 1 K.  Tato hodnota tedy vyjadřuje izolační schopnosti karimatky, čím větší R je, tím lépe bude karimatka odizolovávat chlad od země. Tepelný odpor závisí zejména na tloušťce a použitém izolačním materiálu karimatky. Obvykle s větší R-hodnotou roste také váha a rozměry karimatky.
  2. Jak se měří tepelný odpor u karimatek? Měří se ve specializovaných laboratořích. Karimatka se uzavře mezi dvě desky a těsně se uzavře, aby nikde neunikalo teplo a aby okolní teplo nemohlo ovlivnit měření. Jedna deska se ohřeje a druhá je studená (obě teploty se musí ustálit) a během určité doby se měřidlem tepelného toku měří, jak moc se projeví teplo z ohřívané desky na té druhé. Měření se několikrát opakuje. Pak se výsledky zadají do vzorečku a provede se finální výpočet (R = °F.ft2.h.Btu-1).
  3. Jak ý je rozdíl mezi tepelným odporem a součinitelem tepelné vodivosti λ? Tepelný odpor R vyjadřuje odpor 1m2 materiálu proti prostupu tepelné energie při rozdílu teplot 1 K. Součinitel tepelné vodivosti λ vyjadřuje vlastnost materiálu vést teplo. Je to hodnota energie ve W, která projde materiálem tloušťky 1 m při rozdílu teplot 1 K mezi povrchy materiálu.
  4. Proč silná nafukovací karimatka (třeba 7 cm) může izolovat méně, než jiná tenčí sestřička? Souvisí to právě s použitým materiálem výplně, který buď funguje jako dobrá izolace, nebo ne.  Vzduch je tepelný izolant, a to se využívá i u karimatek. Vzduch ale dobře izoluje pouze za předpokladu, že je někde uzavřen – třeba v buňkách polyetylénové nebo polyuretanové pěny. Pokud má vzduch prostor, jeho molekuly neustále kmitají a vzduch se ochlazuje od země a chlad se přenáší na vrstvu pod spacákem. Tak to je například u modelů „Buřtovka“. Izolace, a hlavně pohodlí je samozřejmě lepší než spát na holé zemi, ale izolace je menší. U nafukovacích karimatek se problém řeší buď Alumatkou na zem, aby nedocházelo k tak velkému ochlazování anebo částečnou izolací uvnitř karimatek, jaká je v modelech Glacier Air Mat nebo Buřtovka s izolací.
  5. Existuje nějaká norma nebo měřící metodika pro měření karimatek, podobně jak je tomu u spacích pytlů? Ano, ale není to norma výslovně pro sportovní zboží. Je tu norma EN 12667 pro stavební materiály a ta přesně určuje tepelné chování materiálů. Dá se tedy aplikovat i na karimatky. Určité úskalí tu ale přeci jenom je. Pěnové karimatky se obvykle moc nezmáčknou a nenafukují se. Dá se říct, že jejich tepelný odpor je tedy konstantní. U nafukovacích a samonafukovacích karimatek dochází k výkyvům tloušťky – buď mírou nafouknutí, nebo zatížením karimatky. Za určitých okolností tedy může člověk ležet téměř na zemi, když si karimatku málo nafoukne a pak ji ještě zmáčkne loktem nebo kyčlí. V místě promáčknutí je pak izolace snížena úměrně ke zmáčknutí. Karimatky se navíc dofukují obvykle ústy – vhání se do nich tedy vlhký vzduch, který snižuje izolaci. Proto doporučujeme pro dofukování naše pumpy. Ty vhání do karimatky vzduch z okolí a ten je obvykle sušší než vzduch z úst.