Představte si tu situaci. Stojíte na cestič a díváte se nahoru do lesa na hromadu kamenů a jediné, co potřebujete vyřešit, je
Najít si ten správný problém
Faktem zůstává, že řešení extrémních lezeckých problémů na kamenech, známé spíše jako bouldering, prosadil a možná i objevil jakýsi Džoneg Gilů už téměř před čtyřiceti lety, když se začal plácat po kamnech kdesi ve Wyomingu. Od té doby se samozřejmě mnohé změnilo. Bouldristi chodí mezi šutrama s obrovskými pytlíky mága a na zádech mají místo báglu se špekem a chlebem bouldermámu a v ní lezčky s tou nejlepší gumou na světě (ktorá, jak známo, drží aj na tých oklzaných stupoch – GARRA, jak jinak). Historii a histerii ale nechme stranou a pojďme si ukázat několik bouldrových oblastí, které nejsou z Brodu Uherského nedosažitelné.
Petrohrad
O letošních prázdninách naše první boulderová zasstávka. Dva dny pekelné výhně kdesi daleko na divokém západě. Lesíkem plnýmm kopřiv stoupáme kolem hřbitova k prvním kamenům. Orientace nejasná, směr severo, severo východ nebo záchod a toaletní papír a následuje přejezd k penisu. Drsná žula, nám velmi brzo ukáže jak umí kousat.
Po tom, co na penisu nemůžu nastoupit ani do 5A (opravdu zvednout se ze sedu za totální bočákové jebky, které jsou jen o pár centimetrů výš než vaše nohy je úkol nadlidský), vyslovuji několik vět, které by autoři větší části místních boulderů v tomto kraji os osbě asi slyšet nechtěli. Rozedraná bříška a beznadějnou situaci nezachraňují svou přítomností ani milióny klíšťat.
Oblast je to nádherná, ale ne na horké léto. Chce to sem přijet brzo na jaře anebo ještě lépe na suchý studený podzim – tření bude příznivější a život i řešení problémů zábavnější. I když klasa je tu snad nejdrsnější na celém světě.
Bor
Broumovský výběžek neposkytuje pouze ajen vysokánské věže s nekonečnými a neodjištěnými spárami. Ukrývá také množství kamenů s nádhernými problémy. Je to pískoviště, na kterém si vybere a užije každý. Během léta se na Boru zastavíme nakonec celkem 4x a to navzdory armádám velkých lesních mravenců, kteří rychle okupují naši bouldrmatku. I když jedna ze zastávek na Boru (při návratu z Jury) končí po té, co kočár s Filipem vytlačím až ke Kapitánovi rychlou obrátkou a úprkem k autu - pršet začalo opravdu hodně. Pro nás je výhodou této destinace i to, že je v dosahu Krkonoš a tudíž nemáme problémy s ubytováním a hlídáním dětí u rodičů na Rýchorách.
Celá lokalita leží na na kopci, na kterém se rozrpostírá přírodní rezervace.Na rozdíl od Petráč, jsme na Boru byli téměř vždy za mnohem příznivějších teplotních podmínek a tak to nebyla taková vražda. A ity sitstarty tu byly většinou jakésy jedlejší, díky čemuž se i občas zadařilo něco pěkného vylézt.
Loučovice
Tato fantastická oblast se nachází na jihu Čech, nedaleko od Lipna. Z parkoviště nad železničním nádražím v Loučovicích nejdete k prvním šutrům ani 5 minut. Kameny jsou famózní a problémy taky. My jsme tu strávili 4 lezecké dny v chladné periodě letošního léta a užili jsme si místní žulu parádně. Jako všude jinde i v Loučovicích najdete „lehké“ bouldry, nad kterými budete jenom kroutit hlavou - jak se tohle leze? V Loučovicích jsme určitě nebyli naposledy - chystáme se zajet znova.
Velá
Malá oblast nedaleko Zlína a je kousek od Lukova. Nádherné, fantastické kameny rozházené v bučině na vrcholovém hřebeni kopce Velá. Ke skalám se sice jde od auta jakýsi kousek do kopce, ale vyplatí se to. Místní bouldry mají příjemnou klasu, což zajisté potěší. Některé jsou sice v trochu lámavé skále, ale většina je z tohoto hlediska bezproblémová. Vzhledem ke vzdálenosti od UB vřele doporučuju.
Chřiby
Jak známo poskytuje toto kouzelné pohoří množství míst pro parádní bouldering. Nevyhodou by snad mohlo být to, že neexistuje žádný průvodce, všichni kolem toho dělají takový jakýsi humbuk (nebo spíš zvláštní ticho) a možná i ta skutečnost, že bouldrové oblasti jsou malé a docela rozházené. Jisté ale je, že místa jako Koryčanský hřeben, Pečínka, Hradby u Kozla, Makovica, Komínky a vlastně i ty hlavní skály s klasickými výstupy poskytují nádhrné možnosti k boulderingu.