Lezec a pořadatel závodu Slovácké oupn. Čemu všemu se musí Břéťa věnovat, aby ukojil své lezecké pudy:
"Domácím lezeckým prostředím jsou pro mne Chřiby. Postupem času jsem se v lezení zaměřil více na kvantitu než na kvalitu. Baví mě samozřejmě i posunování vlastních RP limitů, ale mnohem radši navštěvuju nová místa a lezu mrtě cest na OS – nevadí, když se to nepovede – i tak cestu dobojuju a mám skvělý pocit z toho, že jsem na novém místě obklopený skvělými lidmi. Všichni co tam jsou, chtějí to samé co já – lézt. I proto jsem se již 3x vydal na měsíční výpravu za lezením do Skandinávie. Naší první destinací bylo v roce 2003 Švédsko. Byl jsem okouzlen místní atmosférou a lezeckou komunitou – způsobem jakým se lezlo, jak vedle sebe existovala stěna se sportovními prásky s nýty po půl metru s masivem plným tradicionalistických cest. Tohle tradicionalistické lezení jsem si na severu fakt oblíbil. V roce 2005 jsme uskutečnili další výpravu za lezením na sever. Jeli jsme do Finska. Vím, že to zní pro lezce dost šíleně, ale mohu Finsko všem jen doporučit – je to nejkrásnější země jakou jsem kdy navštívil. Prostě nádhera. Samozřejmě, že tam nemají zdaleka takový potenciál pro lezení jako třeba v Norsku, kde jsme byly v roce 2008, ale i tak si myslím, že jsem ve Finsku našel nádherné skály, fantastické cesty a hlavně úžasné lidi. Navíc se nám ve Finsku podařilo udělat s Mackem prvovýstup v tradičním stylu v tehdy rodící se oblasti Reventeenvuori. Cestu jsme pojmenovali Česká mise a je to taková prstová spára ve velmi mírně položené žulové stěně asi za 6b+. Taky už výše zmíněné Norsko bylo parádní – hlavně Lofoty, ale líbilo se mně i na jihu v údolí Setesdal.
V poslední době jsem hodně propadl taky boulderingu. Loni jsem byl s kámošem a jeho holkou na zájezdu v Zillertalu a podařilo se mně tam trochu srovnat po menší lezecké krizi na začátku léta a dát svůj první boulder za 7A. Na boulderingu je úžasné to množství možností, a taky to, že i lehký boulder může parádně potrápit. V Chřibech je množství kamenů a existujících boulderů – bohužel schází průvodce. Něco se dá najít na internetu, ale moc toho není. Výhoda je taky ta, že já mám ty Chřiby s lanem už skoro celé přelezené (až na cesty, na které asi nemám a ani mít nebudu), takže bouldering je prostě parádní změna – nové možnosti, nové cíle."
Proč je důležité míti dobré lezečky? Jednoduše proto, že lezečka je téměř u každého našeho lezeckého výkonu.